Role oběti vs. role tvůrce: Kde bereš svou sílu?

Každý z nás se někdy ocitne v situaci, kdy má pocit, že život není fér. Něco se nedaří, vztahy bolí, práce nenaplňuje nebo se opakují stejné situace stále dokola. V takových chvílích je velmi snadné sklouznout do role oběti.

Role oběti se často projevuje otázkami:

• Proč se to děje zrovna mně?

• Proč jsou ostatní takoví?

• Kdy se konečně změní okolnosti?

  
  

V této roli máme pocit, že naše štěstí závisí na někom nebo na něčem mimo nás. Čekáme, až se změní partner, práce, rodina nebo celý svět. A přitom nevědomky odevzdáváme svou sílu.

Role tvůrce neznamená potlačit bolest

Být tvůrcem svého života neznamená tvářit se, že je všechno perfektní. Neznamená to ignorovat smutek, vztek ani strach.

Naopak.

Tvůrce si dovolí své emoce prožít. Přijme je jako důležitou informaci, ale nenechá se jimi řídit celý život.

Místo otázky: „Proč se mi to děje?” si začne pokládat jinou: „Co s tím můžu udělat já?”

Právě tato změna pohledu otevírá nové možnosti.

Když přestaneme hledat viníka

Dokud hledáme viníka, zůstáváme uvěznění v minulosti.

Jakmile začneme hledat řešení, vracíme se do přítomnosti. A právě tam vzniká změna.

Možná nemůžeme ovlivnit všechno, co se nám stalo. Ale vždy můžeme ovlivnit, jak s tím naložíme dnes.

To je okamžik, kdy si bereme zpět svou sílu.

Jak poznáš, že jednáš z role oběti?

Můžeš si všimnout například těchto myšlenek:

• Nic s tím nezmůžu.

• Vždycky mám smůlu.

• Kdyby se změnil partner, bylo by mi dobře.

• Až budu mít jinou práci, budu šťastný/á.

• Ostatní za to můžou.

Jak vypadá role tvůrce?

Tvůrce se ptá:

• Co se díky této situaci učím?

• Jaký je můj další krok?

• Co mohu změnit už dnes?

• Jak mohu převzít zodpovědnost za svůj život?

  
  

Ne proto, že by byl život jednoduchý. Ale proto, že nechce svůj život přenechat okolnostem.

Terapie jako cesta ke změně

Někdy víme, že chceme svůj život změnit, ale nevíme proč se stále vracíme ke stejným vzorcům.

Právě tady může být velkou podporou terapie. Pomůže odhalit hlubší příčiny opakujících se situací, uvolnit staré emoční bloky a vytvořit prostor pro nové možnosti.

Společně můžeme objevit, co tě drží na místě, nastavit nové záměry a najít cestu k většímu klidu, lehkosti a radosti.

A jedna důležitá věc na závěr – terapie nemusí být jen o slzách. Kdo už u mě byl, ví, že během sezení často přijde i smích. Protože i humor může být součástí uzdravení.

Zamysli se

V jaké oblasti svého života dnes jednáš spíš z role oběti?

A kde už sis dovolil/a stát se tvůrcem svého života?

Pokud cítíš, že nastal čas převzít svůj život zpět do vlastních rukou, napiš mi. Ráda tě

na této cestě podpořím.

Terapie